Léčba hemoroidů

K onemocnění vede řada vyvolávajících faktorů:

• zvýšení žilního tlaku, který neúměrně zatěžuje žilní stěnu. Žíly kolem konečníku
• nejsou chráněny chlopněmi, což je činí zranitelnějšími.
• zvýšení žilního tlaku může být způsobeno například zácpou, opakovanými průjmy a
• tlaky v konečníku, může se objevit i v těhotenství
•  místní zánětlivé změny
• uvolnění závěsného aparátu konečníku a výhřez řiti s následnými změnami v cirkulaci
•  zvýšené napětí svěračů
• pasivní i aktivní překrvení pánve

• bolesti v konečníku
• pálení a svědění v této oblasti,
• krvácení z konečníku – většinou se jedná o červenou krev na stolici či na toaletním papíře
• v pozdějších stádiích pak zánětlivé komplikace: hlenohnisavý výtok z konečníku
• výhřez konečníku

Podle uložení dělíme hemoroidy na zevní (v oblasti vena analis) a vnitřní (v oblasti vv. rectales superior a inferior)

Vnitřní hemoroidy ještě dělíme podle rozsahu postižení na 4 stupně (I-IV):

• zvětšené vyvýšené hemoroidy, které nevyhřezávají do análního kanálu (bez výhřezu) hemoroidální uzly se při zvýšeném tlaku dostávají do análního kanálu, při uvolnění se vrací zpět
• trvale vyhřezávající hemoroidální uzle
• trvale vyhřezávající hemoroidální uzle, navíc komplikované vznikem vřídků, prasklin
• nebo trombózou (ucpáním) některého z uzlů

Vnitřní a vnější obtíže

Vnější hemoroidy: tvoří polokulovitá vyklenutí kolem řitního otvoru. Objevuje se často dráždění kůže, svědění a nepříjemný pocit po stolici. Je to z toho důvodu, že čištění po stolici je díky hemoroidům ztížené.

Vnitřní hemoroidy: jsou uloženy uvnitř konečníku. Zpočátku se projevují nepříjemným
tlakem podobným zácpě. Dalšími postupujícími příznaky jsou odchod červené krve po stolici, na toaletním papíře nebo odkapávání krve do toalety.

Hemoroidy I. stupně

Projevy: občasné krvácení, zejména při stolici, tlak nebo bolest v řitní oblasti. Svědění a pálení v oblasti konečníku.
Léčba: neoperační (konzervativní) léčba pomocí mastí, čípků a koupelí, úprava životosprávy a odstranění zácpy, alternativně je možné ošetření laserem.

Hemoroidy II. stupně

Projevy: přechodný výhřez při stolici, který ještě sám mizí po ukončení tlačení, svědění a pálení v oblasti konečníku.
Léčba: lokální ošetření, například sklerotizace (svraštění hemoroidů); chirurgický zákrok – podvazy (ligatury) hemoroidů, čípky, tablety nebo speciální masti na tlumení potíží.

Hemoroidy III. stupně

Projevy: přítomnost jasně červené krve na toaletním papíře nebo ve stolici. Výhřez, který lze navrátit jen zatlačením prstem.
Léčba: Barronova ligace, operativní odstranění uzlů Longovou metodou, laserem nebo dle Milligana-Morgana
Hemoroidy IV. Stupně
Projevy: trvalý výhřez, který už není možné vrátit. Léčba: operativní odstranění uzlů např. Longovou metodou, laserem nebo dle Milligana-Morgana. Léčba hemoroidů závistí na stupnipostižení, na míře obtíží a na přání pacienta.

Léčba hemoroidů je:

konzervativní – tj s použitím léků působících v místě obtíží – čípky, masti, klyzmata, nebo celkově (systémově) tablety a léky v tabletách. Semiinvazivní léčba na pomezí chirurgie a gastroenterologie zahrnuje sklerotizac, koagulaci, elektrokoagulaci, kryodestrukci.
Barronovu ligaci

invazivní – chirurgická – spočívá v podvazu přívodných cév a odstranění uzlů.

Jednotlivé typy operací se liší rozsahem a způsobem rekonstrukce análního kanálu např.:

• Milligan – Morganova operace
• operace dle Longa
• radikální cirkulární hemoroidektomie dle Whiteheada

Léčba hemoroidů

1/ ambulantní bez nutnosti pobytu v nemocnici (při nižším stupni choroby)
2/ za hospitalizace – chirurgické metody – operace

Výhody semikonzervativních metod:

• ambulantní provedení
• minimální morbidita – tedy nemocnost navazující na provedený zákrok
• pouze malé zhoršení kvality života několik dní po ošetření
• menší bolestivost v porovnání s chirurgickými zákroky
• možnost ošetření téměř všech nemocných, včetně osob s kombinací více přidružených chorob
• není nutná celková anestézie

Nevýhody semikonzervativních metod:

• nelze ošetřit pacienty s IV stupněm hemoroidů
• potřeba více opakování ošetření

Možnosti ambulantní léčby hemoroidů

• farmakoterapie – čípky, masti, tablety
• ligace hemoroidů – tzv. metodou Barronovy ligatury, kdy lékař přeruší přívod krve do hemoroidu pomocí elastického kroužku. Následně pak uzel odumře a do pár dnů po zákroku sám odpadne
• ošetření a léčba pomocí infrakoagulační lampy, tzv. měkkým laserem

Barronova ligace představuje nejrozšířenější a zpravidla též nejúčinnější semiinvazivní metodu. Je indikovaná u pacientů s hemoroidy II. a III. stupně. Provádí se v poloze vleže na boku, vleže na zádech nebo vkleče, dle ošetřujícího lékaře. Pod kontrolou zraku při zavedeném anoskopu je nalezen hemoroidální uzel, ten je posléze nasát do speciálního podtlakového aplikátoru, kterým je před uzel nasazen gumový kroužek. Pracujeme v oblasti, která již není inervována, proto je popsané ošetření prakticky bezbolestné. Přibližně za 3-4 dny po nasazení ligatury (gumového kroužku) dojde k odumření tkáně podvázané ligaturou, k jejímu odhojení. To se může projevit krvácením a bolestí. Následně vzniklá drobná rána se zahojí a vznikne jizva, která fixuje sliznici k podslizničnímu vazivu.

Nejčastější komplikace Barronovy ligace:

• diskomfort po nasazení ligatury
• bolest v konečníku
• krvácení
• vznik vřídků
• infekce a vznik abscesu

Režim po zákroku
Záleží na použité metodě. Po Barronově ligaci je zpravidla možné se vrátit hned po zákroku do práce. Můžete pociťovat tlak, nebo jen „pocit“ v konečníku, kde jsou nasazené gumičky. V několika prvních dnech po vyšetření budete možná muset omezit fyzickou zátěž a sport (nap. jízdu na kole). 3-4 den po ošetření gumičky „odpadnou“, což může být provázeno krvácením a někdy bolestí – hlavně při vyprazdňování. K základnímu zhojení dojde většinou za 7-10 dní, do 4-6 týdnů jsou místa po odhojených hemoroidech zcela zhojena jizvou. Na kontrolu půjdete zhruba po šesti týdnech a může následovat další ošetření.